Kytice

Když se blíží termín odevzdání úvodníku a nemám v hlavě konkrétní nápad, s tím, že předem vylučuji všechna témata politická, které s velkou oblibou opěvují jiní a jinde, padne mi obvykle zrak na vlastní práci v mém ateliéru. Nyní mám na malířské štafli skoro hotovou kytici.

Kytice je vlastně velice zvláštní a široké téma. Představme si jen to množství situací, které se neobejdou bez vhodné květinové aranže. Flóra vítá člověka po jeho narození na této zemi. Květy doprovází také všechna výročí této události včetně dalších osobních svátků. Květiny krášlí i svátky veřejné.

Zvláště zajímavé a pečlivě sestavované bývají vazby svatební. Ty, pokud jsou připraveny skutečně s odborným citem, musí doplňovat vizáž nevěsty a stylově ladit k jejím šatům. Vzpomeňme si jen jak půvabná je rokoková sestava malých růží, připomínající dobu galantních slavností v okruhu madame Pompadúr.

Již v časech starších než 40.000 let nacházejí archeologové v hrobech zbytky pylových zrn z velkého množství květů. Z toho vyplývá, že lidské rituály jsou od nepaměti svázány s nekonečně rozmanitým vzhledem květů, s jejich fantastickou barevností a rejstříkem vůní.

Kytice lidé také odjakživa zobrazovali. Rostliny byly součástí dekorací starých Egypťanů, Řeků, Římanů a lemovaly i středověké dějiny Evropy, berouce na sebe charakteristiky proudících slohů. Zejména gotika má ráda tak trochu pichlavé rostlinstvo, především růže, jež ve své kamenné kráse překrývají svorníky kleneb, zdobí deskové obrazy i překrásné vzácné iluminované rukopisy. Styl renesanční již vyčleňuje obrazy kytic jako samostatný žánr, který se plně rozvine v následujícím baroku, aby tak pokračoval do dnešních časů.

Jakýmsi zvláštním výstřelkem renesance byl manýrismus, v jehož koloritu a tvarosloví probíhaly všechny děje slavné Prahy umělecké i filosofické a alchymistické za císaře Rudolfa II., kdy se květin a přírodnin nejvíce zmocňovala díla neobvyklého malíře Arcimbolda.

Nechci, aby úvodník získal charakter kunsthistorického traktátu, ale pro přehlednost ještě dokončím historický exkurs, aby čtenář před závěrečnou tezí stanul patřičně připraven a naladěn. Tak tedy v sedmnáctém a osmnáctém století - v baroku, klasicismu a rokoku dosahují obrazy předkládající kytice vysoké technické umělecké i dekorativní dokonalosti ve svých monumentálních i komorních variacích. Konečně se dostávám do 19. stol. moderně i klasicky přistupujícímu k minulosti, a k českému geniovi, všeobecně nadanému malíři Josefu Navrátilovi.  Ten, jsa původně vyučen malířem spíše dekorativním, absolvuje Akademii výtvarných umění v Praze, aby se poté stal nepřekonatelnou konstantou českého i světového romantismu a realismu.

Právě květiny a zátiší tvoří náměty jeho nástěnných maleb vlastně v naší blízkosti. A tak jsem rafinovaně postoupil k nabídce výletu vhodnému pro tyto letní dny, na zámky do blízkých Zákup a Ploskovic. Možná že Vás, navštívíte-li doporučené, budou tato místa inspirovat k vytvoření kytic a zátiší z darů vlastních létem požehnaných zahrad.

Akad. mal. Miroslav Houšť