PF 2007

tedy pro štěstí v nadcházejícím roce s přáním krásných letošních vánoc. Tato věta může být univerzálním textem vánoční pohlednice, která v naší zemi většinou přináší zimním koloritem romantizovanou náladu. Sníh svou bělostí nám milosrdně zakrývá vše, co nám příroda v tomto období předkládá v tmavých barvách, takže v nás vzniká jistý pocit hluboké melancholie, jako bychom si nebyli schopni ve svém nitru udělat ani trochu místa pro racionální cestu myšlení, jež by nás vyvedla z těchto neveselých barevností k rašícímu koloritu jara.

Snad také proto dominantní vánoční symboly ozařuje světlo hvězd, svící, dávných loučí. To vše nám skládá ten známý obraz vánoc. Právě v době, kdy nás navštěvuje slunce jen pod nízkým úhlem, v lakotně krátkých dnech, se představují všechny ty známé betlémské děje na indigově temném podkladě zimního nebe, aby tak lépe vynikly aureoly Jezulátka, Panny Marie a svatého Josefa.

V kostele sv. Martina na Tursku je stavěn odedávna staročeský Betlém, ke kterému se v magické půlnoční hodině scházívali ti, kteří nás v těchto místech předešli. Vzpomeňme si na ně a představme si, jak tajemně a bájně asi působila drobná světélka jejich luceren, stahující se z blízkého i vzdálenějšího okolí do kostelní lodi, kde svou sílu jako by předala chrámovým svícím a napodobila betlémské světlo, jež propojuje národy.

V naší praktické době je vesnice iluminována již jinak, půlnoční mše vánoční obsadila jinou číslici hodinového ciferníku.

Turská mše vánoční je sloužena bratry Řádu Křížovníků s červenou hvězdou na štědrý den o 21. hodině. Živý odraz betlémské tradice je připraven uvítat a okouzlit každého z Vás.

Akad. mal. Mir. Houšť